(ID:12680) 2232: První cesta

Autor: Net | Přidáno: 21.9.2013 Kategorie Spectrum Dispatch

Loď byla vybavena stázovými lehátky (známé jako „budky“), terraformačním vybavením a zásobami a také AI* jádrem u kormidla. Maximální kapacita: Pět tisíc lidí.

12680-2232-The-First-Push_ArtemisLaunch_FI_600Byli hledáni dobrovolníci.

Nikdo nebagatelizoval rizika, kterých bylo mnoho. Artemis bude trvat přes dvě stě let dosáhnutí cíle při pomalém spalování i s nejnovějšími motory. Za tu dobu se může hodně stát. Přesto se přihlásilo přes milion dobrovolníků. Výbory seznam zkrátily a snažily se dosáhnout nejlepší kombinace dovedností, zkušeností a znalostí.

Níže jsou výňatky z Kočáru ke hvězdám, oficiálního průvodce ke startu, založeného na shromážděných letových záznamech, osobních denících a výpovědích svědků z Artemis a jejího vypuštění.

ČAS: Start = -0d14h38m13s

V předvečer startu Artemis kapitánka Lisa Danvers kontrolovala elektronické obvody pod komunikační stanicí na můstku… potřetí.

Technik Artur Kenlo seděl na opěrce kapitánského křesla. Vzdal snahu přijít na to, co hledala.

Lisa měla vždy problém s velkými loděmi. Jistě, už dříve létala s přepravními loděmi, ale tohle bylo jiné. Byly tu tisíce věcí, které se mohly pokazit, což by na oplátku ovlivnilo miliony funkcí. Bylo to k zbláznění a nejspíš byla v háji, už když s tím začala.

„Jste si jistá, že vám nemohu asistovat, kapitánko?“ zeptal se neosobní hlas z desítek skrytých reproduktorů rozmístěných po celém můstku. Byla to AI, ochotná jako vždy.

„Ne, jsem v pořádku,“ odpověděla. Kenlo neslyšně napodobil dobře známou odpověď. Lisa neviděla nic podezřelého, mimo místo nebo v nepořádku v nesčetném množství elektronických obvodů. Nenáviděla předletovou úzkost. Bez ohledu na to, co udělala, vždy ji to ošklivě praštilo. Takže udělala výkonné rozhodnutí. Odřízla se a vyměnila panel. Kenlo se napřímil.

„Jsi v pořádku?“

„Jo, myslím, že ano. Hej, Jane?“

„Ano kapitánko?“ odpověděl hlas bez těla.

„Vygeneruj další sadu pohotovostních opatření pro stázové komory.“

„Máte nějaké specifické parametry?“

„Ne, použij svou představivost.“

„To je koncept, o kterém mám jen externí porozumění.“

„Něco neortodoxního. Něco, na co jsme nepomysleli.“

„Pokusím se, kapitánko.“

Tu noc se Janus, AI jádro, pokusilo použít svou představivost.

ČAS: Start = -0d0h4m21s

Druhý den ráno svět čekal. Dobrovolníci čekali na orbitální platformě. Inženýři předpokládali, že to takto bude jednodušší a ušetří si starosti s přípravou startu pro pět tisíc. Takže je převáželi ve skupinách v posledních několika týdnech.

Dnes byl start samotné Artemis. Danvers a její hlavní posádka s ní měli vzlétnout a spojit se s platformou, vyzvednout civilisty a případné zásoby na poslední chvíli. NewsOrgs** z celého světa se shromáždily, připravené zachytit tento okamžik v každé myslitelné podobě a dát ho na cokoli s obrazovkou.

Lisa již byla připoutána, nervozita z posledních dnů s každým okamžikem opadávala. Zírala na hlavní projekční plochu zobrazující čelní pohled lodi. Právě nyní to byla uzavřená vypouštěcí trubice. Myslela na to, co leží za tím, oblohu. Obloha, kterou milovala. Čekala na ni, až se vrátí.

Danvers prováděla předletovou kontrolu. Byla důkladná a profesionální, ale nemohla se přes ni dostat včas. Posádky jednotlivých oddělení se hlásily, všude byla zelená. Poslední kontrola se střediskem pro řízení letu. Byli připraveni.

Byl čas.

Sirény mimo loď začaly houkat. Masivní ocelová vrata vypouštěcí trubice se odemkla s hlasitým bouchnutím.

„Kapitánko Danvers, mám převzít ovládání startu?“ zeptal se Janus.

„Ne, mám to.“

„Jste si jistá, kapitánko?“

„Jsem si jistá.“

Vrata se začala pohybovat.

„Ale kapitánko, já mám chybový kvocient 0,002 v-“

„Jen mi ukaž tu oblohu. Já nás tam dostanu.“

ČAS: Start = +9d5h12m57s

Janus převzal kontrolu týden poté, co posádka a civilisté vstoupili do stáze a kroužil pro kontrolu chyb a anomálií. V podstatě zkouška toho, jak by loď běžela, jakmile započne svou cestu. Pokud by nastaly nějaké problémy, středisko řízení letu by mohlo misi přerušit a pilotovat Artemis dálkově zpět, pokud by bylo třeba.

Středisko řízení letu dokončilo závěrečné kontroly. Všechno vypadalo dobře. Justin Cobb, ředitel mise, přelétl pohledem přes stanice techniků, vědců a analytiků.

„Všichni v pořádku?“

Členové posádky přikývli.

„Tohle je naše poslední šance. Pokud má někdo sebemenší obavu, je mi jedno, jak to bude znít nebo jak lidé nahoře budou zuřit, ven s tím.“

Ticho. Cobb jim dal pár chvil, pak přikývl a navázal spojení s Artemis.

„Dobré odpoledne.“

„Jak se máš, Jane?“

„Spouštěl jsem simulace. Nouzové scénáře. Příklady zahrnují náhodné kolísání výkonu, srážku s cizím tělesem, kontakt s novým, nezařazeným plynem nebo prvkem, setkání s nepřátelským organizmem, atd.“

„Nějaké závěry?“

„Myslím, že budeme uspokojiví.“

Cobb se podíval na nejbližšího technika, trochu zmatený jazykem AI. „Ty myslíš?“

„Představuji si, že budeme v pořádku, pane Cobb.“

O dvacet dva minut později Artemis zažehla své motory a započala plánované sedmdesátiminutové plné spalování. Přešla přes okraj naší sluneční soustavy, do onoho velkého vesmírného moře na druhé straně, do té tiché černoty, která nás obklopuje.

A tak čekáme a sníme o věcech, které objeví, v naději, že jednoho dne uslyšíme od statečných mužů a žen, kteří se nalodili na Artemis, ten kočár ke hvězdám a vyrazili jako první velvyslanci Sjednocené Země.

Přeloženo z: 2232: The First Push
Přehled historie v SC: Historie a příběh


*) Poznámka překladatele: AI – artificial intelligence, umělá inteligence
**) Poznámka překladatele: NewsOrgs – news organizations, zpravodajské organizace.


Předchozí Série Další
2214: Pochod pokroku Časová schránka 2262: Nesoský trojúhelník
  1. Autor: Raven | Přidáno: 23.9.2013, 15:32

    Good one!

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum