Příběhy Kida Crimsona: Díl #1

Autor: Net | Přidáno: 6.12.2013 Kategorie Spectrum Dispatch

„Vy to tady neřídíte.“ To bylo řečeno asi osmkrát za poslední dvě minuty, jako kdybych je neslyšel poprvé. Pokaždé to podtrhli šťouchancem hlavní do mého temena. Začínalo to být trochu únavné.

MysterySerial_FI_3Crop_CZ_1118
Většina baru si tiše našla cestu ke dveřím, když mě tito dva géniové přepadli a vzali mi zbraň. Někteří si dokonce vzali své nápoje s sebou, nejspíš předpokládali, že ať už neuvidí cokoli, nebude to trvat příliš dlouho.

Ani jsem neměl šanci si je pořádně prohlédnout. Před dvěma a půl minutami jsem se usadil připravený se zpráskat. Byl to dlouhý měsíc, setřást toho lovce odměn z Garronu bylo těžší, než jsem čekal. Příště bych se měl vyvarovat problémům s plížením se do jeho lodi a vyrváním NavDrivu a prostě ho zastřelit.

Další úder zbraní do temena. „Slyšíš mě Salassi?“

„Vlastně ne, omlouvám se. Mohl byste tu poslední část zopakovat?“ Přetáhl mě pažbou pistole po hlavě. Padl jsem na zem a převalil se na bok, což mi poprvé nabídlo pohled na mé útočníky.

Jeden z nich byl vyšší, širší, ale měl třesavku jako závislák na SLAMu. Ten s pistolí byl hubený, nervózní, a sípal, jako by měl problém dýchat. Nepoznal jsem je a to mě nejvíc znepokojovalo. Je dobré vědět, proč se z vás někdo snaží udělat sekanou.

„Myslíš, že je to hra? Co?“ Řekl Sípavý, když mi mával zbraní do tváře.

„Vy to tady neřídíte, Salassi.“ Dodal velký Tupoun. „Tarsis řekl, že jsi teď jeho.“

Aha. Genevol Tarsis byl, nebo je (radši ještě nepředbíhejme) byznysmen. Pro veřejnost hrdý občan a podnikatel, který provozuje několik geokorporací, ale mimo legitimní kruhy provozuje rozsáhlý obchod se zbraněmi. Koupí nebo prodá od jakéhokoliv nebo jakémukoli civilistovi ve vesmíru. Vzal jsem přepravu Xi’Anských stříkaček před měsícem, ale musel se jich zbavit, aby mě zákon neodhalil. Poté mě zaměstnala ta věc s odměnou. Asi jsem mu měl dát vědět, že jeho zboží driftuje vesmírem.

„Říkal, že to musíš napravit.“ Stačil říct Sípavý, než ho popadl záchvat kašle.

„Přesně tak.“ Zvedl jsem se a napil se svého nápoje. Sípavý mě sledoval pistolí, zatímco Tupoun čekal na jakoukoli záminku, jak dostat ty své obrovské pěsti do akce. Zkontroloval jsem svou hlavu. Bolela jako čert, ale nezdálo se, že by krvácela.

„Dobře. Zde je to, co uděláme.“ Řekl jsem, opřel se na své stoličce.

„Drž hubu, Salassi, vy to tady ne…“ zamumlal Tupoun s krokem vpřed, čímž se dostal mezi Sípavého a mě. Mezi mě a zbraň…

Zabořil jsem mu čepel asi šest palců do hrudi. To snad ani není fér, když jsou tak hloupí. Chtějí mlátit chlapa a ani ho neprohledají kvůli dalším zbraním? Takhle hloupé gorily mají velmi omezenou životnost. Tarsis by mi měl ještě poděkovat, že jsem mu trochu probral zaměstnance.

Tupoun vytřeštil oči. Jeho prsty mě chytily za krk a stiskly. Vytáhl jsem nůž a bodl ho ještě jednou. Sípavý vyskočil a vystřelil. Projevil mi tak laskavost, když svého přítele střelil do zad. Prsty povolily. Sáhl jsem dozadu, popadl stoličku a hodil ji na Sípavého. Trefila ho přímo do čelisti a poslala ho na jednu stranu, zatímco zbraň odlétla na druhou.

Tupoun klesl na kolena, jak jsem uvolnil jeho prsty. Chytil jsem Sípavého pod krkem a praštil ho, aby se probral. Umístil jsem konec své Vanduulské čepele k jeho krku.

„Jak jsem říkal. Vím, že jsem tady ten v neprávu, tak řekni Tarsisovi, že to napravím. Ale,“ zabořil jsem mu ostří do krku, „když uvidím víc jeho poskoků, tak je vykuchám, pomalu. I tak to bude vypadat jako milost proti tomu, co udělám, až si přijdu pro něj. Jasné?“

Sípavý naprázdno polkl, příliš vyděšený se pohnout proti ostří. Poprvé dýchal volně.

„To je dobře.“ Pustil jsem ho a vzal si zpět svou pistoli. „Možná chceš vzít svého kamaráda na MedStation.“

Jeden z návštěvníků baru strčil hlavu do dveří. Krátce se rozhlédl po místnosti.

„Už jste si všechno vyříkali?“

„Jo, je to vyřízené.“ Začali se trousit zpět a zabírat svá místa překračujíce dva kriminálníky na zemi. Vypil jsem svůj drink až do dna a vydal se ke dveřím.

Vyšel jsem ven na vzduch. Hluk masivně přeplněné hlavní ulice mě zasáhl jako vlna. Kdysi tyhle Orbitaly byly kulisy pro terraformační posádky v jednotlivých systémech, ale teď jsou útočištěm pro vyvržence, černý trh a uprchlíky. Lidi jako já. Celkem pád. Hádám, že by lidé mohli říci to samé o mně… ale já bych jim to nedoporučoval.

Opět do práce. Musím přijít na to, jak vydělat nějaké peníze. Rychle.

Přeloženo z: Tales of Kid Crimson: Issue #1


Opět děkuji walltarovi za počeštění úvodního obrázku.


Předchozí Série Další
Příběhy Kida Crimsona Příběhy Kida Crimsona: Díl #2

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum