Příběhy Kida Crimsona: Díl #3

Autor: Net | Přidáno: 26.12.2013 Kategorie Spectrum Dispatch

To není dobré. Cítil jsem se, jako bych stoupl na minu. Nemohl jsem říct, jestli vrah odešel nebo ne, bez ohledu na to, jaký test jsem spustil. Nyní se zdá, že jsem se stal obětí svého vlastního skvělého nápadu. Hlavní důvod, proč jsem si vybral toto místo k přepadení přepravce bylo rušení způsobené nedalekou sluneční bouří. Teď to rušilo i mé skenery, jako předtím jemu. Dalších pět minut uplynulo. K čertu s tím. Nehodlal jsem nic dělat. Kdyby mě chtěli rozstřílet na prach, mohli to udělat kdykoli. Mezitím můžu přijít na to, jaké karty mám v ruce.

MysterySerial_FI_3Crop_CZ_1118
Za prvé a především tam bylo asi tucet otroků zamčených v nákladovém prostoru, uspáno a uskladněných pro snadnější přepravu. To je spousta kreditů. Možná měl dopravce Stín na hlídce, který by se ujistil, že neudělá nic podezřelého. Jakmile se nechal přepadnout, Stín se ho zbavil. Tito lidé se starají o produkt, nikoli o své zaměstnance. Pokud je to pravda, proč se mnou nenavázali spojení? Já bych předpokládal, že by se mě pokusili zastrašit, abych dokončil dopravcovu cestu.

Můj počítač dokončil vyjednávání s nákladem na palubě. Moje obrazovka se rozzářila s ovládacími prvky pro sledování životních funkcí a přístup k lékům, změnám teploty a tlaku, atd. Nebyly připojeny žádné registrační značky, pravděpodobně zachráněny a znovu použity nebo ukradený a vyčištěný.

Spustil jsem další sken oblasti, jen aby zjistil, jestli můj přítel nečekal poblíž. Zřejmě ne. Nic. Zdálo se absurdní, že by zlikvidovali přepravce a pak zmizeli. Ale na druhou stranu, kdo ví, tam venku jsou pořádní magoři.

Trochu jsem šťouch do joysticku. Jedna z přídavných trysek na křídle se zažehla. Všechny mé obranné monitory svítí s varováním ‚Missile Lock‘. Krev mi vřela v uších. Praštil jsem do vypínání alarmu, až popraskal rám obrazovky. Fajn. Fajn. Nemohl jsem se dočkat, až vymyslím jak z toho ven.

Ale ve skutečnosti jsem neměl nic. Dostal jsem vraha s nějakým směšným maskováním, který mě nachytal nepřipraveného. Dostal jsem krabici plnou otroků v kómatu bez původu nebo registračních značek, kteří mohli klidně pocházet ze země skřítků. Shrnuta a podtrženo, jsem docela v pr-

„Neidentifikovaná třído Freelancera. Podle článku 43 Zákona o autoritě advokacie je vám nařízeno vypnout vaši loď.“ Byla to žena. Ta agentka z Hubu?

Neměl jsem slov. V tomto bodě, nemůžu ani dostat vztek. Jsem si jistý, že ta milá agentka Advokacie bude sympatizovat s mým příběhem o neviditelném vrahovi, neobviní mě z obchodu s lidmi a nepošle mě na 30 let do vězení. Možná, že to ona byla vrah? Pochybuji o tom. Moje skenery byly ještě nepoužitelné z bouře a zdálo se, jako mnoho práce kvůli čemu vlastně? Ne, o tom pochybuji. Možná, že to vrah zavolal advokacii…

„Neidentifikovaná třído Freelancera, máte jednu minutu.“

Kašlu na to. Zapnul jsem trysky naplno a otočil loď kolem. Pokud mě chtějí zastřelit, můžou mě zastřelit na útěku. Stíhač agentky advokacie vystřelil za mnou. Lasery svištěly kolem kokpitu. Dal jsem štíty na plný výkon. Mělo by to být více než dost k zastavení jejích střel, kromě toho, ona se mě nesnaží zničit. Jde po nedůležitých komponentách, přídavných tryskách, čemkoli, co mě zpomalí. To také naznačuje, že ví, co je v nákladu.

Spěchal jsem se zpět k civilizaci. Studoval jsem dopravní cesty, když mé štíty vzplanuly a loď se otřásla. Ona mě zasáhla dumbfire raketou. Ehm. Jsem si celkem jistý, že to není standardní postup.

Koupil jsem řadu laserových zásahů, než jsem se mohl ponořit mimo střelbu. Štíty potřebovaly trochu času, než opět naskočí. Takže do té doby jsme měli souboj. Byla agilní, mnohem víc, než má loď, ale měl jsem pro ni pár triků v rukávu. Měl jsem zbraně, jistě, ale nebudu bojovat s agentkou Advokacie. Nepotřebuji takovou pozornost, takže jsem většinu svých úprav využil na ovládání lodi, skryté přídavné trysky, záložní motory, sebevražedné brzdy. Funkční úpravy. Dostane celé představení.

Řezali jsme prostor a kroutili se vesmírem, pořád ve směru dopravního provozu. Mířil jsem k jump-pointu a jsem si jistý, že to uhodla. Bojovala o zaměření střel a já použil každý trik v knize, abych mu zabránil.

Před námi se místní policejní lodě odtrhli od svých stanovišť a chystali se zahájit pronásledování. Hádám, že je přivolala ke stíhání. Naneštěstí pro ně, nebyl bych v branži tak dlouho, kdybych se nemohl vyhnout policejnímu křižníku nebo dvoum. Jejich poloměr obratu je žalostný, takže první lekce je mířit na ně, prosvištět kolem a bude jim trvat pět minut se otočit. Jen musíš přežít střelbu a raketové útoky.

Oba křižníky zahájily útok vším, co měly. Rozdělil jsem štíty a kontrolovat, co po mě střílí. Trik na přežití takovýchto manévrů, je znát svou loď. Vědět, co může ustát a co ne, a pak přesměrovat svou obranu, aby zvládla to, co nemůže. Ve zkratce jsem dostával pořádně zabrat.

Přerušil jsem otočku, vypustil sadu protiopatření, abych odklonil některé z raket. Dokonce jsem vypálil svou vlastní raketu a pak vypnul motory, abych oklamal FoF*. Šel jsem naplno, přesměroval jsem energii z kanonů, aby pomohla vyrovnat vyčerpání štítů. Najednou, oni přešli na menší zbraně. Hádám, že jim agentka řekla, co je v nákladu.

Závodil jsem kolem nich směrem k stabilnímu toku mezisystémových a obchodních lodí, ve frontě do dalšího systému. Prolétl jsem pod nákladní lodí a hnal se kolem vyhlídkové paluby. Nemohl jsem skoro vidět široké oči dětí na jejich cestě ven ze systému. Vypnul jsem svůj electroskin, abych se pokusil splynout s normální civilisty pak jsem načetl NavPath pro tento jump-point.

Agentka Advokacie strhla svůj stíhač mezi mě a jump-point. Její zbraně vzplanuly k životu. Kličkoval jsem mezi civilisty. Nemohl jsem jí dát šanci k zásahu.

Otočil jsem se k ní, vypustil malé překvapení, a vrhl se do jump-pointu. Hvězdy se zdály rozmazané, zrychlující a zpomalující zároveň. Hned poté, co jsem zmizel, má EMP bomba explodovala.

Nebyla smrtelná. Lodě se obnoví samy, ale mělo by to způsobit dost chaosu, abych měl čas se dostat pryč.

Vynořil jsem se na druhé straně a hnal jsem to tak rychle a tak daleko, jak jsem jen mohl. Přesvědčen, že jsem volný, konečně jsem měl chvilku přemýšlet. Celá tato situace stále nacházela nové způsoby, jak mě udržet zaměstnaného. Musel jsem se držet dole, zkusit a přijít věcem na kloub.

Jednu věc jsem věděl jistě, někdo tam venku se snažil, abych tancoval. Teď jen musím zjistit, jak změnit rytmus.

. . . pokračování příště

Přeloženo z: Tales of Kid Crimson: Issue #3


*) Poznámka překladatele: FoF (Friend-or-Foe) je výraz označující identifikaci přátelských a nepřátelských cílů.


Předchozí Série Další
Příběhy Kida Crimsona: Díl #2 Příběhy Kida Crimsona Příběhy Kida Crimsona: Díl #4

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum