Příběhy Kida Crimsona: Díl #7

Autor: Net | Přidáno: 14.1.2014 Kategorie Spectrum Dispatch

Senátor Hannigan byl Caro. V okamžiku, kdy jsem si to spojení uvědomil, začalo vše dávat perfektní smysl: plavidla senátu nejsou předmětem celních kontrol, jeho pozice mu umožnila sledovat a kompromitovat vyšetřování Advokacie, ten bastard byl dokonce členem podvýboru pro rozvoj a expanzi, která mu dal plný přístup ke všem těm nedotčeným světům, kde se to jen hemží nedotčeným majetkem.

MysterySerial_FI_3Crop_CZ_1118
Čím více jsem o tom přemýšlel, tím jasnější to celé bylo. Také řešení začalo být naprosto jasné.

K&V LR-620 Precision Railgun může prohnat kulku 36mm titanem ze vzdálenosti tři tisíce metrů. Je to drahé, ale pokud chcete zaručené zabití, stojí to za příplatek.

Nahoře v Dovkinově střešním bytě vypadala puška jako jedno z těch předražených uměleckých děl na zdi. Čistý design. Bezvadné umístění každého prvku. Byla překrásná. Kdo ví, možná dokonce dosáhne svatosti, jakmile prostřelí lebku nejhoršího překupníka v UEE.

Dovkin mi přinesl něco k pití. Vzal jsem to a usrkl. Načal prvotřídní láhev. Očekával prodej.

Malý muž s pokroucenou tváří, Dovkin si urovnal sako, když se opřel o zeď a pozoroval mě. Raj nás před pár lety seznámil. I když jsme měli několik transakcí za sebou, ani v nejmenším jsme nebyli přátelé. Dovkin nedělal s přáteli. Byl prostředník, dělal se známostmi.

„Reg je čistá. Neukáže se na žádném systému, to zaručuji.“

„To mi ušetří spoustu starostí, Dovkine.“ Zvedl jsem pušku, zapnul hledí a testoval její hmotnost. Měl jsem z ní dobrý pocit, byla vyvážená. „Já vím, že se zabýváš jen čistým zbožím.“

„Vzpomeň si na to, až ti řeknu cenu.“ Jeho ústa se zkroutila do zuboženého úsměvu.

„Stojí to za to.“ Dovkinovy oči se zatřpytily.

„Musí to být někdo velký. Skoro bych to chtěl vědět.“ Zasmál se Dovkin. Sledoval jsem taxi pohybující se v dálce.

„Ne, to bys nechtěl.“

* * * * *

Měl jsem nástroj. Teď jsem se potřeboval soustředit na toho muže, jak dýchal. Oddělat senátora UEE nebylo něco, co se dalo brát na lehkou váhu. I když je snadné kohokoli sejmout (morální/etické dilema ponechme stranou), skutečný hlavolam je, jak se s tím dostat pryč.

Slavnosti dne občanů na Teře trvaly celý víkend a senátor Hannigan byl čestným hostem. Já procházel místní NewsOrgs a shledal jsem je více než užitečnými při sestavování hrubého rozpisu senátorových vystoupení.

Odteď jsem musel být duch. Laserová Popálenina věděl, že jsem pořád někde venku. Mohl si myslet, že mi Falešné já dal Hanniganovu skutečnou identitu, ale znám Carovu pověst, je kluzčí než had a je to velmi nepravděpodobné, že by se někdy vyskytl poblíž Falešného já. Záběr na Laserovou Popáleninu a Hannigana na NewsFeedu byla čistě hloupá nehoda. Nemohl vědět, že jsem to viděl. I tak bych vsadil svou loď, že Laserová Popálenina je opatrný typ, takže jsem se mohl těšit na zvýšené bezpečnostní detaily, proti-ostřelovače, a možná i náhodné prohledání davu v rojnici kvůli skrytým zbraním.

Na obrazovce ukazoval NewsFeed klipy Hannigana, jak otevírá nějaké nové Vivarium. Blesky zachytily každý jeho pohyb. Usmál se prošel davem jako člověk s nezatíženým svědomím, který věřil, že se ho mnohanásobné mizerné hříchy nedotknou. Moje hlava začala plavat…

* * * * *

Běžel jsem. Krev, pot, a ta zatracená červená špína, co mi stále lezla do očí. Museli jsme být neustále v pohybu, alespoň než bude tma. Zpět na základně jsem slyšel stráže, jak si stěžují na své hrozné optiky. Takže v noci, by mělo být těžší nás sledovat. Měli bychom mít šanci.

Takže jsme běželi. Cítil jsem její ruku v té své. I přes drsnou červenou hlínu, která nás oba obalovala, jsem ještě cítil její kůži. Držel jsem ji pevně.

Pak to bylo pryč.

* * * * *

„Hej!“

Byl jsem zpátky. Vlastník obchodu, kuřák Stimu tenký jako tyč stál nade mnou. Zkontroloval jsem obrazovku. Tentokrát uplynulo dvacet minut. Novinky přestaly sledovat Hannigana, místo toho ukazovaly nesmysly o nějaké místní idiotské celebritě.

„Co je k čertu s tebou, kámo?“ Zamručel a vychrlil proud kouře.

„Spousta.“ Poklepal jsem kartou na otlučený snímač, abych zaplatil za svůj čaj a zdekoval jsem se.

Zpět na ulici jsem se zaměřil na úkol před sebou. Chystaly se dvě akce, které se zdály být slibné.

Hannigan měl namířeno na zahajovací řeč na TU za osm hodin. Očekávaná účast studentů a jejich rodin byla několik tisíc, takže tam jistě budou zranitelná místa. Nevýhodou je, že se to bude konat v posluchárně. Dostat se dovnitř bude těžké, dostat se ven z nevyhnutelného uzavření poté, co zazní výstřel, bude těžší.

Zítra měl naplánovanou účast na guvernérově plese v rámci závěrečných slavností. Zabezpečení bude téměř neproniknutelné, ale je to na otevřené platformě kousek od přistávací plošiny a kolem je spousta vysokých budov. To bude plán B. I když jsem většinou dokázal střelit, kam jsem chtěl, při té vzdálenosti a bočním větru, by to vyžadovalo mistrovskou mušku.

Jako první jsem navštívil univerzitu a rozhlížel jsem se hodinu nebo dvě, viděl jsem, kde se schovaly zálohové týmy, kde cvičení psy hledali výbušniny. Žádné známky Laserové Popáleniny nebo jakékoli jiné známé tváře z včerejšího tance na přistávací ploše.

Skupina studentů postávala u bočních dveří a kouřila Stimy. Trvalo mi asi dvacet minut, než jsem byl jejich nový nejlepší přítel. Byli pódioví technici, víc než jen trochu nespokojení s tím, že byli nahrazeni senátorovým osobním osvětlovacím týmem. Dalších patnáct minut poslechu a měl jsem plán.

* * * * *

Ještě dvě hodiny. LR-620 ležela na mé posteli. Dal jsem konečné kousky mého kostýmu dohromady. Sledoval jsem novinky kvůli čemukoli, co by mohlo narušit mé plány. Snažil jsem se udržet soustředěný. Vymýšlel jsem případné překážky a vypracovával různé eventuality. Byla to záhada, kterou jsem byl více než šťastný vyřešit.

Možná jsem byl až příliš soustředěný.

Slyšel jsem pípnutí před tím, než dveře explodovaly. Síla mě odrazila od okna. Svět vířil pryč z obrazu i zvuku. V době, kdy se kouř rozptýlil a kdy se moje vidění vyjasnilo, byla v mé tváři zbraň s agentkou Advokacie na druhé straně.

„A mám tě.“

. . . pokračování příště

Přeloženo z: Tales of Kid Crimson: Issue #7


Předchozí Série Další
Příběhy Kida Crimsona: Díl #6 Příběhy Kida Crimsona Příběhy Kida Crimsona: Díl #8

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum