Kassandřiny slzy: Díl #9

Autor: Net | Přidáno: 21.1.2014 Kategorie Spectrum Dispatch

Lehký rám P52 skřípěl v savém víru meziprostoru. Vše bylo rozmazané. Zvuk přecházel od ječící turbíny po hrobové ticho. Křídlo na pravoboku se zkroutilo a utrhlo. Záď Caterpillar mizela a zase se objevovala. Cal bojoval s lodí, aby se udržel v její brázdě. Bylo to tohle nebo konec.

* * * * *

CalMasonFI_Crop_CZ_1118
Celní stanice UEE při přeskokovém bodu z Ferronu do protektorátu Banu byla dnes obzvláště přetížená. Celní Agent zíral na zhmotnění jednotvárnosti; řadu lodí, nákladních i transportních kam až oko dohlédlo.

Vzal si chvilku, aby se smířil s dlouhým nudným dnem, který ho čekal, a pak zazvonil na první loď, aby jela ke skenerům. Kontroloval tagy lodi v databázi, zatímco scanboti dělali svou práci.

Transportní Caterpillar se vynořila z přeskokového bodu a vlekla se ke kontrolnímu stanovišti. Celní Agent se na ni bezstarostně podíval. Ztuhl, když si uvědomi, co vidí.

Za Caterpillar prolétlo skrz P52. Jedno z křídel bylo urvané. Příď byla ohnutá. Kyslík a kapaliny unikaly skrze trhliny v trupu. Jeden motor jemně pulzoval životem. Druhý byl mrtvý.

Celní Agent se probral a zmáčkl alarm.

V řádu minut policie a týmy zdravotníků obklopily P52. Agent poslouchal horečnaté hovory ve vysílačce. Někdo řekl, že pilot byl voják UEE a jako zázrakem stále naživu.

* * * * *

Cal Mason se probudil na stole. Zdravotníci se vznášeli nad ním, chystali se začít pracovat, ale byli překvapeni jeho probuzením.

„Jak dlouho jsem byl mimo?“ Zeptal se, aby neplýtval ani minutu. Vedoucí zdravotník se zakoktal. Ostatní si vyměnili bezradné pohledy. Cal se posadil. Jeho tělo příšerně bolelo. Odtáhl se ze stolu.

„Pane… pane!“ Jedna ze sester se snažila odvést Cala zpět ke stolu. Cal nezpomalil, když se šoural ke dveřím. Hodiny na jedné z obrazovek prozrazovaly, že uběhlo něco málo přes hodinu. Lékaři a sestry spěchali za svéhlavým pacientem.

Cal si razil cestu přes více zdravotníků, stráží, pár celních agentů, kteří se shromáždili, aby se podívali a nakonec se dostal do hangáru k troskám P52. Pár mechaniků stálo kolem něj a žasli nad jeho stavem.

„Hele, máte po ruce omni-tool?“ Řekl Cal jednomu mechanikovi. Ten se ohromeně podíval na Cala a podal mu ho.

Cal vylezl na P52 a začal odšroubovávat panel.

„Poručík Mason?“ Zaduněl hlas od vchodu do hangáru. Cal se nezastavil. Phoenix byl nepochybně na cestách, pokračoval v jejich plánu. Cal je mohl ještě chytit, ale když skočí do jiného systému, budou pryč nadobro.

P52, stejně jako většina stíhačů krátkého dosahu, jsou vybaveny naváděcím majákem konfigurovaným na jejich hostitelskou loď. Díky tomu je mnohem jednodušší je vyzvednout. Většina pirátů a pašeráků vypne maják tak rychle, jak jen mohou. Většina lidí neví, že s trochou úprav může být maják obrácen. Takže místo toho, aby Constellation mohla najít P52, P52 bude moci najít Constellation. Cal, nicméně, tohle věděl.

„Poručíku!“ Znovu ten hlas, blíže. Cal se podíval nahoru. Celní inspektor stál nad ním, pobavený úsměv na tváři. „Jste v pořádku?“
„“Jo, v pohodě.“

„Možná, že byste měl nechat doktora, ať vás prohlédne. Pro jistotu.“

„Rád bych. Ale mám trochu málo času.“ Cal vytáhl poslední šroub a vytáhl maják ven. Vypnutý, jak očekával, ale nepoškozený. „Nepředpokládám, že máte loď, kterou bych mohl použít?“

Celní inspektor se obrátil, když se pár policajtů hnalo do hangáru.

„Zeptejte se jich.“

O třicet minut debat později Cal odlétal z celní stanice v Cutlass nedávno zabavené za pašování kontrabandu. Tucet zmatených policajtů a zdravotnický personál sledovaly, jak mizí v přeskokovém bodě.

Tento výlet na území Banu byl mnohem hladší, než ten poslední. Na druhé straně Cal zapojil maják z P52 majáček do navigačního systému. Zatímco čekal, až počítač importuje data, přizpůsobil si asistenční systém podle svých představ. Každý má rád automatiku. To byl fakt, který ho mátl a lezl mu na nervy.

Jeho radar pingnul. Phoenix byl ještě v systému. Jsou na Queegu, třetí a hlavní planetě v systému. Byla to suchá, vyprahlá planeta náchylná k masivním prašným bouřím. Radar zpřesňoval jejich pozici, čím blíže se Cal dostal k planetě. Maják umístil Phoenix do menší osady na temné straně planety. Bylo to jen pár desítek budov postavených pohromadě, každá navržená s ostrými úhly, aby pomáhaly minimalizovat dopad silných větrů.

Cal přistál na jednom z vnějších přístavišť. Našel respirátor a některé atmosférické vybavení, které po sobě zanechali předchozí vlastníci Cutlass. Vítr už zuřivě bičoval osadu, když Cal vystoupil.

Našel Phoenix poměrně snadno. Nebylo tu mnoho Constellation, které by tu zabíraly prostor, a oni se ji ani neobtěžovali skrývat. Cal viděl slabé světlo skrze kokpit, vycházející z útrob lodi. Někdo tam byl. Cal si našel vhodné místo a čekal.

Trunk slezl dolů a uzavřel Constellation. Rozhlédl se kolem, než se vydal do úzkých uliček, plných Banu, lidí a Tevarinů i přes formující se prachovou bouři. Cal se držel v dostatečné vzdálenosti. Příliš dobré vzdálenosti. Párkrát málem ztratil Trunka v davu, takže se teď držel blíž.

Konečně Trunk seběhl ze schodů do suterénu nějaké budovy. Nadzemní část budovy byla členěna na masivní konstrukce ve tvaru ploutví a byla posazena na rotujících platformách, které ji udržovaly vždy obrácenou proti větru. Ve všech oknech v prvních dvou patrech bylo zhasnuto. Bylo těžké to poznat přes nárazy písku, ale místo vypadalo opuštěně.

Cal čekal několik okamžiků, než se vydal ke schodišťové šachte, ve které Trunk zmizel. Když se konečně podíval dolů, uviděl, že shody vedou k jediným dveřím. Plížil se po schodech dolů a zatlačil na dveře. Zamčeno.

Ohlížel se po jiném způsobu, jak se dostat dovnitř. Asi patnáct metrů hluboko v mezeře mezi rotátorovou deskou a horní části budovy spatřil světlo unikat nějakou ventilací nebo mříží.

Vtiskl se do mezery a plazil se směrem k roštu. Vítr změnil směr. Senzory mechanismu se skřípěním ožily a otočily budovou nad ním.

Cal vklouzl dovnitř stísněné větrací šachty. Po vytažení se přes nahromaděný prach a nečistoty, našel další mříž a spadl do prázdné místnosti. Tiše prošel přes temné opuštěné haly. Něco kovového zazvonilo v dálce. Krátce poté se ozvaly hlasy. Cal se vydal směrem k nim.

Nahlédl za roh, chodba ústila do starého sálu. Teď to byl nějaký druh laboratoře. Spousty počítačů a průhledných boxů obklopených masivním kusem vybavení skrytým pod plachtou. Kabely vedly skrz díru v zemi, aby pronikly až do podzemní elektrické sítě osady.

Trunk seděl na bedně nejblíže ke Calovi. Sasha studovala některé z vybledlých transparentů Banu hnijících na zdi. Mahony byl po lokty hluboko v útrobách jednoho ze strojů odebraných z Yaru.

Cal tipoval, že se zmýlil, když pokládal Mahonyho za mechanika Phoenixe. Očividně byl nějaký inženýr… a tak trochu šílenec. Mumlal si pro sebe, když něžně vytáhl hladký kovový kanystr. Ať už bylo uvnitř cokoli, buď to bylo velmi cenné, nebo extrémně nebezpečné.

„Prostě to nechápou. Práh objevu, který by mohl změnit tvář lidstva a co udělají? Co udělají?! Oni ho zničí!“ Mahony nesouvisle mluvil sám k sobě, když pečlivě přesouval kanystr do jednoho z boxů. Pro Cala bylo těžké to poznat, ale vypadalo to, jako by uvnitř byly shluky travnatých nečistot. „Zajímá je, že muži a ženy tomu zasvětili své životy? Ne, jen poplácání po zádech, a výhružka ‚nikdy o tom nemluvte‘ a vyhazov ze dveří.“

Mahony připojil nějaké kabely ke kanystru a stále si pro sebe mumlal. Sasha pomalu přišla, aby to sledovala.

„To není správné. Jedná se o životy. Ti byrokrati si to musí zapamatovat.“ Mahony utěsnil boxy. Sasha nezúčastněně přikývla, nenechá se do toho zatáhnout.

Mahony šel k jedné z konzolí a otřel prach z obrazovky. Podíval se do boxu, když stiskl tlačítko. Kanystr se na nanosekundu otevřel. Sasha to pozorně sledovala. Zdálo se, že se několik sekund nic neděje.

„Myslela jsem, že jsi-“ začala říkat, ale Mahony ji přerušil. Těkal pohledem mezi boxem a konzolí, vlasy se mu naježily z přítomné energie. Sasha se obrátil zpět ke skříni. I přes tu vzdálenost to mohl vidět i Cal.

Tráva a špína se rozpadaly. Během několika vteřin byly přeměněny na šedý kal. Pak začala opravdová magie, začaly se rekonstruovat. Na konci tohoto procesu ta malá dávka čehosi v nádobce znovu vytvořila travnaté shluky na chlup stejně… až na to, že tráva byla nyní fialová.

„Říkal jsem ti, že to bude fungovat. Děda měl pravdu!“ Mahony poskakoval kolem, zatímco Sasha se sklonila, aby si to lépe prohlédla.

Mahony se hnal k zařízení uprostřed místnosti a strhl z něj plachtu. Calovi se sevřelo srdce.

Podle tvaru, křidélek a naváděcích senzorů nemohlo být pochyb.

Byla to bomba.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ. . .

Přeloženo z: Cassandra’s Tears: Issue #9


Předchozí Série Další
Kassandřiny slzy: Díl #8 Kassandřiny slzy Kassandřiny slzy: Díl #10

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum