Příběhy Kida Crimsona: Díl #9

Autor: Net | Přidáno: 23.1.2014 Kategorie Spectrum Dispatch

Několik bloků od policejní stanice Quell trpělivě čekala, zatímco já jsem se vloupával do vznášedla. Našel jsem starší model, abych nepotřeboval žádné crackery, jen staromódní nástroje.

MysterySerial_FI_3Crop_CZ_1118
„Doufám, že to nebude přidáno k seznamu obvinění.“ Řekl jsem a vylomil jsem zámek.

„Ještě jsem se nerozhodla.“ Pořád se rozhlížela po zabijácích.

„Jen říkám, tohle by se mohlo kvalifikovat jako uvěznění.“ Řekl jsem, když jsem pracoval na zapalování. „Víš, šlo by o něco rychleji bez pout.“

„No, život není fér.“

O dvě minuty později motor s prskáním nastartoval.

Quell zabrala nejlevnější pokoj v nejlevnější noclehárně. Byly tu skvrny zaschlé krve na pelesti postele. Rolety za oknem byly zrezivělé a zavřené. Páchlo to vlhkou shnilou tkaninou. Nechtěl jsem se ničeho dotýkat.

„To jsi nemohla zacálovat lepší pokoj?“ Nakoukl jsem do koupelny, více z morbidní zvědavosti než čehokoliv jiného. Nezklamala mě.

„Je to nízkoprofilové.“

„To je i místo s potrubím. Kolem jich je celá spousta.

Quell zapnula wallscreen a přepínala programy, než našla zprávy. Zrovna dávali segment o nadcházející sezóně Sataballu, tak šla zatím ke stolu. Zametl jsem nějaké svinstvo pryč ze židle a přitáhl ji k ní.

Rozsvítila a prohlížela si odznak, který sebrala mrtvému obrovi. Podle mě to vypadalo docela oficiálně, ale na druhou stranu se mi úspěšně dařilo vyhýbat se nutnosti na ně dívat.

„Vidíš? Má lidi ve tvém vlastním úřadě.“

„Je to padělek.“ Řekla bez zaváhání. Vzala kódované čipy, které jsou začleněny do odznaku, aby umožnili agentovi obejít bezpečnostní protokoly. Byly to samolepky. „A jeden z těch horších, co jsem viděla. Někdo ho dělal ve spěchu.“

„Fajn, nebyli ti špinaví agenti Advokacie. Hannigan přesto věděl, že mě bere do té stanice a jen oblékl nějaké gangstery, aby vykonali práci.“

„Nebo by to mohl být jakýkoli jiný zločinec, kterého jsi podrazil v minulosti. Možná, že někdo s dobrým hackerem na jejich výplatní listině, který by mohl získat přístup do policejních pásem.“ Opřela se a podezíravě si mě prohlížela.

„Přemýšlej o tom. Hannigan je v podvýboru pro rozvoj a expanzi, což znamená, že má přístup k planetám plným neevidovaných pracovních sil. Má politickou moc, aby si udržoval přehled a mohl manipulovat imperiální vyšetřování. Vysvětluje to, proč byl Caro vždy tak nepolapitelný.“

„Já nevím. Ta věc s politikem-melouchařícím-jako-kriminální-mozek, se mi zdá příliš přitažená za vlasy.“

„Copak nejsou jedno a to samé?“

Raina Quell se skutečně rozesmála. Testovala fotografii z obrova průkazu. Měl záznam, velmi dlouhý. Pirátství, přepadení, nájemná vražda, byl mnohostranný svalovec, ale nic, co by ho spojovalo s Hanniganem. Je čas vytáhnout velké zbraně.

„Má tahle obrazovka Recall?“ Zeptal jsem se a ukázal na wallscreen.

„Já nevím, nejspíš jo.“

„Hezčí pokoj by měl.“ Protáhl jsem se kolem ní k obrazovce.

„Nech toho.“ Šlehla po mně pohledem.

Šel jsem do archivu SSNewsFeed, vytáhl záznam Hanniganovi řeči a pokračoval snímek po snímku, dokud jsem neviděl Laserovou Popáleninu.

„To je ten chlap. Na přistávací ploše sejmul otrokáře, který řekl, že za vším mohl být Caro.“

Quell přistoupila k obrazovce, aby se na něj dobře podívala. Naklonila se blíž, aby se podívala na změť pixelů. „Vysílání má příliš vysokou kompresi na identifikaci.“

Zvažovala můj příběh. Nemohl jsem poznat, na kterou stranu se přiklání, ale potřeboval jsem, aby tohle šlo po mém.

„Vsadím se s tebou o svou svobodu“

Quell se na mě pobaveně podívala.

„Vážně. Pokud se mýlím, nechám tě, abys mě zatkla.“ To bylo podruhé, co jsem ji rozesmál.

„Ty mě necháš? Už jsem tě zatkla.“

Upustil jsem pouta. Vzal jsem klíč, když se kolem mě protáhla. „Chtěl jsem si to nechat na později, možná, až mě příště necháš v autě…“

Odemkl jsem pouta na nohou, položil je n desku a opřel se o zeď. Quell už na mě mířila pistolí.

„Pro tebe je to win-win. Pokud mám pravdu, chytneš nejvíce notoricky známého překupníka ve vesmíru. Pokud se mýlím, dostaneš mě. Co na to říkáš?“

* * * * *

Quell byla pět minut úplně ticho a pak stanovila dvě pravidla. Za prvé, nemohl jsem mít zbraň. Za druhé, když jí zmizím z očí, bude to považovat za pokus o útěk a zastřelí mě.

Teď jsme byli zpátky v ukradeném vznášedle a mířili jsme do archivu SSN News podívat se na nekomprimované záběry Hannigana, abychom se mohli pokusit identifikovat laserovou Popáleninu. Nejprve jsem měl ale svou vlastní žádost: zajedeme zpátky na policejní stanici. S většinou věcí jsem se mohl rozloučit, ale v kufru jejího vozidla byla jedna, kterou jsem tam nemohl nechat.

Quell přijela na dohled ke stanici a zpomalila vznášedlo. Všude byli policajti a vyhodnocovali škody. Naštěstí zaparkovala o blok dál. Tak jsme šli pěšky. Pár policajtů nás očumovalo, když jsme procházeli kolem.

„Nechceš mi říct, co je tak důležité?“ Zasyčela na mě. „Z toho, co víme, tu stále mohou být a sledovat nás.“

„Uvidíš.“ Dostali jsme se k jejímu vznášedlu. Šla ke kufru a otevřela ho. Uvnitř byla LR-620 a jedna z mých tašek. Otevřel jsem tašku a vytáhl Vanduulské ostří. To vzbudilo její zvědavost.

„Je to to, co si myslím, že to je?“

„Jo.“ V souladu s pravidlem č. 1 jsem jí ho předal.

„Myslela jsem, že je mohou mít jen Vanduulové. Jakýkoliv jiný druh by byl označen a loven.“ Zírala jako v transu na vynikající řemeslné zpracování kovu. Propracované, složité a elegantní ve své jednoduchosti.

„Zvláštní výjimka.“ Podíval jsem se zpátky na stanici. Sledoval nás policista.

„Musím slyšet tenhle příběh.“

„Později. Měli bychom se hnout.“

Je to neuvěřitelné, co vám zajistí nějaká autorita. V archivu SSNtv News jsme měli dostupné všechny úsluhy a prostory vteřinu poté, co Quell ukázala svůj průkaz. Měl jsem fantastický šálek čaje, zatímco hledali původní záložní čipy z kamery.

„To je úžasné. Měl jsem být policajt.“ Řekl jsem a leštil hrnek. „Vy jste mě tady opravdu proměnili k lepšímu.“

„Prosím tě. Ty by ses nikdy nedostal přes trénink.“ Usmála se Quell.

„Viděl jsem trénink regimentů Advokacie. Také dokážu běhat.“ Pokynul jsem stážistovi pro další šálek. Potřetí se rozesmála.

Extrémně škrobený správce dat se přihnal zezadu a omlouval se za zdržení. Zavedl nás do prohlížecího kouta. Převíjením hodin a hodin záběrů jsme se konečně dobrali okamžiku pravdy. S nekomprimovaným rozlišením můžeme vidět i kapky potu na čele. Identifikace bude snadná.

Na obrazovce Hannigan skončil, šel do zákulisí, a vyšel ze záběru.

Oba jsme se na sebe podívali. Quell video přetočila zpět a přehrála jej znovu snímek po snímku. Byl to přesně stejný výsledek.

Laserová Popálenina tam nebyl.

* * * * *

Závodili jsme zpátky do hotelu, abychom to rozřešili.

„Někdo ho implantoval do vysílání. Máš vůbec tušení, jak těžké to je?“ Přemýšlel jsem, moje mysl závodila rychleji než vznášedlo.

„Ten, kdo vstoupil do vysílání SSN musel zanechat stopy. Což znamená, že bychom je mohli sledovat, alespoň přijít na to, kdo tady tahá za nitky.“ Quell to zvažovala ještě víc. „Jaké jsou tvé systémové schopnosti?“

„Rozhodně ne na úrovni, kterou potřebujeme, ale mám chlapa, na kterého se můžeme obrátit.“

„Můžeme mu věřit?“

„No, je to zločinec, takže technicky ne, ale víme, že někdo odposlouchává kanály Advokacie, takže nemáme mnoho možností.“

Zpátky v pokoji jsem kontaktoval Raje Bennyho. Býval jedním z nejlepších v prolamování systémů, než se přesunul k lebkám. Náhoda tomu chtěla, že zrovna dělal vyděrače v tomhle systému a mohl tu být druhý den ráno.

„Podívej se na tohle.“ Řekla Quell a hodila záznam obra z policejní stanice na wallscreen. Listoval jsem daty. Vypadal docela stejně.

Docela.

Byla tam jedna přidaná skutečnost, pohřbená v chronologii trestných činů. Soubor nyní tvrdil, že sloužil v armádě v nějaké obskurní jednotce a byl propuštěn beze cti.

„Hm. To je divný.“

„Ne tak docela.“ Řekla Quell s vědoucím úsměvem na tváři. Vytáhla další obrazovku, opřela se a čekala, až na mě udělá dojem. Jednotka, ve které údajně sloužil, byla jedna ze strážních jednotek přidělených k vyvíjejícímu se systému. Takže to ho spojovalo s podvýborem pro rozvoj a expanzi, tedy i Hanniganem.

Quell vyskočila, posilněná, a přešla k obrazovce.

„Jsou to perfektní kousky skládačky budující případ, že Hannigan je opravdu Caro. Natolik obskurní, že žádný vyšetřovatel nebude mít pocit, že je veden za nos.“

„Nebo potenciální vrah s odvetou proti otrokářům.“

„Přesně tak.“ Quell se otočila a podívala se na mě. „Chtěli, abys začal pátrat a postavili tento příběh, abys ho sledoval.“

„Tak kdo je na konci toho? Kdo chce Hannigana mrtvého?“

„No, teď víme, kde začít hledat. Chci říct, kdo má zášť proti Hanniganovi?“ Řekla. Zavrtěla jsem hlavou. To bylo neuvěřitelné. Podívala se na mě s úsměvem. „Vypadá to, že bys mohl prohrát sázku.“

„Vypadá to tak.“

Strávili jsme noc debatou a zkoumáním aspektů Hanniganova života. Jeho političtí soupeři. Kontakty v obchodním světě. Vývojáři, které mohl podrazit. Dokonce i jeho exmanželka. Nakonec byl seznam potenciálních podezřelých poměrně dlouhý.

Slunce nakouklo přes zrezivělé rolety, když se ozvalo zaklepání na dveře. Raj ještě zazvonil „všechno dobré.“ Byl to starý trik. Klepání bez zazvonění znamená potíže.

Quell měla dobrý výhled, ruku na zbrani, jen pro případ.

Otevřel jsem dveře. Raj se nasunul dovnitř. Vypadal, jako by nespal od doby, kdy jsem ho viděl na Covalex Shipping Hub. Jakmile spatřil Quell, jeho ruka se ihned vrhla po pistoli. Stoupl jsem si mezi ně.

„V klidu, Raji. Je dobrá.“ Zvedl jsem ruce vzhůru. Quell udělala totéž.

„Co to k čertu, Ethane?“ Rozhlédl se kolem sebe podezřívavě. „Ty teď spolupracuješ se Zákonem?“

„Věř mi. Až si tohle poslechneš…“ řekl jsem. Tevarin se pomalu uklidnil. Vysvětlili jsme mu to. Vše, maskovaného vraha, stopu k Falešnému já, Laserovou Popáleninu a Hannigana, Cara, podvod, všechno.

Raj naslouchal, zpočátku několikrát nevěřícně kroutil hlavou. Ke konci s ní přestal kroutit.

„Takže potřebujeme, abys zjistil, kdo vstoupil do vysílání. Vystopovat je zpět k terminálu nebo ještě lépe ke jménu.“ Řekl jsem.

„Můžeš to udělat?“ Vmísila se Quell.

„Možná.“ Raj o tom přemýšlel. „Možná jsem trochu zrezavěl.“

Quell nastavila svůj systém a Raj se pustil do práce. Seděli jsme na posteli a čekali. Uplynula asi hodina.

„Zpráva o tomto případu bude noční můra.“ Řekla nakonec s povzdechem.

„Možná by ses měla dát na život zločince. Velmi málo papírování.“

„Budu o tom přemýšlet.“ Usmála se. Dalších pár okamžiků uplynulo, vstala a šla do koupelny.

„Hej, Ethane,“ zamumlal Raj, „podívej se na tohle.“

Vstal z křesla, abych si mohl sednout. Podíval jsem se na obrazovku. Měl všechny soubory setříděné do jednoho adresáře.

A mazal je.

Sotva jsem cítil, že mi jehla vklouzla pod kůži. Chladný otupělý pocit se rychle rozšířil po mém systému. Moje tělo se zhroutilo než jsem stačil zareagovat. Raj mě chytil a položil mě na zem.

„Nemohl jsi to prostě hrát jako předvídatelná vzteklá opička, kterou jsi.“ Zašeptal.

Slyšel jsem spláchnutí záchodu. Ne.

Raj se na mě usmál a vytáhl pistoli. Mou pistoli. Tu, kterou jsem ztratil na přistávací ploše. Nemohl jsem se hnout. Ani křičet. Nemohl jsem dělat vůbec nic.

Raj klidně šel za dveře koupelny. Ona byla rychlá. Mnohem rychlejší než Raj. Mohla ho dostat. Jen jsem ji potřeboval nějak varovat.

Dveře se otevřely. Raina Quell vyšla a sušila si ruce.

Ne.

Raj ji střelil zezadu do hlavy. Nikdy to nemohla čekat. Její tělo tam stálo sekundu. V šoku. Spadla na špinavý koberec a hleděla mi přímo do očí.

Viděl jsem, jak z ní vyprchal život.

Raj otevřel dveře. Laserová Popálenina a pár dalších zločinců vstoupilo.

„Ujistěte se, že bude nalezena.“ Raj předal mou pistoli zločincům a podíval se na mě. „Ethane, vypadá to, že jsi právě popravil vyznamenaného agenta Advokacie.“

. . . pokračování příště

Přeloženo z: Tales of Kid Crimson: Issue #9


Předchozí Série Další
Příběhy Kida Crimsona: Díl #8 Příběhy Kida Crimsona Příběhy Kida Crimsona: Díl #10
  1. Autor: Net | Přidáno: 23.1.2014, 20:13

    Tohle je můj oblíbený díl. Alespoň v originále je výborně napsaný, jen je mi líto Rainy.

  2. Autor: Spejs | Přidáno: 23.1.2014, 21:23

    Tak toto som nečakal.. myslel som že spolu dôjdu k šťastnému happy endu.

    (btw trochu korektúry by sa hodilo, miestami nesedia rody)

    • Autor: Net | Přidáno: 23.1.2014, 21:50

      Za korekturu budu vděčný, pokud najdeš chyby, tak je prosím napiš sem, já je opravím, díky.

  3. Autor: Suro | Přidáno: 24.1.2014, 15:49

    Raina mi až tak nevadí ale teraz sa nedozviem ako sa dostal k tomu Vanduulskému nožu 🙁

    • Autor: Net | Přidáno: 24.1.2014, 16:20

      To by mě taky zajímalo.

      • Autor: Suro | Přidáno: 24.1.2014, 16:26

        Sám by som si chcel nejaký v hre zohnať tak mohol poskytnúť menší návod 😀 😀

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum