Příběhy Kida Crimsona: Díl #10

Autor: Net | Přidáno: 28.1.2014 Kategorie Spectrum Dispatch

Rajovi zločinci zvedli Quellino tělo jako nepraktický kus masa. Myslím, že to je vše, čím teď bylo, věc. Další krvavá skvrna na tomto levném koberci, něco, na co se budou další obyvatelé místnosti dívat a o čem budou žertovat.

MysterySerial_FI_3Crop_CZ_1118
Necítil jsem nic, nemohl jsem se pohnout. Chtěl jsem křičet a trhat a pálit, ale končetiny mě neposlouchaly, jen vědomí prázdné čisté nenávisti plovoucí v nepoužitelném těle.

Najednou se svět převrátil. Někdo mě vytáhl a postavil mě ke zdi. Mírný pocit tlaku se plížil přes paralytický opar. Přistihl jsem se při pohledu na Raje Bennyho. Brzy-křičícího-v-agónii Raje Bennyho.

„Hej, kámo.“ Řekl s příšerným tevarinským úsměvem. Je důvod, proč to nedělají moc často. Cit se mi pomalu vracel. Něco se utahovalo kolem mých zápěstí za mnou. Vyprázdnil mi kapsy a prohledali kvůli zbraním. Laserová Popálenina vyšel zpoza mě a odešel za dveře.

„No tak, Ethane, účinky by teď měly vyprchávat. Víš, jak moc nenávidím jednostranné konverzace.“ Řekl Raj, díval se mi do ochablé tváře. „Jsi zpátky?“

„Pojď trochu blíž a uvidíš.“ Podařilo se mi zamumlat. Moje ústa se pohybovala, jako by tvořila slova poprvé.

„No vida.“ Raj se posadil a protáhl se. Necitlivost se v průběhu několika sekund rozptýlila a zanechala mně bolest v zádech. Snažil jsem se pohnout. Cítil jsem, jako by použili stahovací pásku místo pout a připoutali mě k trubce u zdi.

„Nechvalně známý Kid Crimson spolupracuje s Advokacií. Kdo by si to pomyslel…“ Raj zavrtěl hlavou, ohromen a zklamán. „Víš, po tom všem, čím jsme prošli, jsem opravdu spoléhal, že tím vším projdeš bez úhony. Měl jsem nejvyšší víru, že budeš schopen sejmout Hannigana a projde ti to.“

„Takže si to shrneme.“ Řekl jsem, slova nyní proudila snáze. Raj se opřel, samolibý úsměv na tváři, který jsem toužil proměnit na paštiku. Soustřeď se. „Všechno jste narafičili: náklad otroků, idiota, který používal mé jméno, důkazy naznačující, že Hannigan je Caro, jen proto, abych někoho zavraždil?“

„Ohromený?“

„Víte, že nemusíte vyhazovat všechny ty peníze a zdroje na zabití senátora. Můžete zaplatit lidem, aby to udělali. Nebo jste snad nečetli Svět zločinu pro zelenáče?“

Rajův úsměv se rozšířil a pohrdavě přikývl.

„Ó, ty si myslíš, že je to jen o Hanniganovi.“ Řekl nakonec.

„O kom tedy?“ Vím, že tahle arogantní špína mi chtěla tohle říct víc než cokoli jiného, abych viděl, jak působivý je, ale váhal, a tak jsem vylepšil nabídku. „Předpokládám, že se chystáte zabít Hannigana stejně a hodit to na mě. Takže mě buď zabijete, až to uděláte nebo mě necháte zmizet. Takže co se může stát?“

Raj si to rozmyslel a nechytil se.

Dveře se otevřely. Laserová popálenina přišel s několika taškami a šálkem HydroFroz. Podal nápoj Rajovi a hodil tašky na postel. Bylo tam LR-620, mé ostří, a všechno ostatní z Quellina vznášedla.

Raj se napil HydroFrozu a zvedl pušku.

„Dal ti na ni Dovkin dobrou nabídku?“

Ignoroval jsem otázku a zíral jsem na Laserovou Popáleninu ve snaze přijít na nejlepší způsob, jak mu ublížit. Ten pocit byl vzájemný. Také mě vraždil pohledem.

„Měli bychom ho hned zabít.“ Řekl. Raj vzhlédl od hledí pušky.

„Nemůžeme. Máme pár hodin než Hannigan zemře, potřebujeme, aby časová osa odpovídala forenzním nálezům.“

„Zastřelme ho teď a vyhoďme ho do hvězdy.“ Řekl Laserová Popálenina, jeho oči mě ani na moment neopustily. Raj se nad tím zamyslel a obrátil se ke mně.

„Co si o tom myslíš?“

„Pravděpodobně inteligentní tah.“ Řekl jsem a podíval se na Raje. „Jinak vás všechny zabiju.“

Raj se usmál.

„Budeš mi chybět, Ethane.“

* * * * *

Uplynula hodina a půl. Musel jsem potlačit peklo dravosti, které ve mě zuřilo, abych se mohl dívat a poslouchat. Určitě se naskytne příležitost odsud zmizet. Jen jsem potřeboval věnovat pozornost a být připraven se pohnout. Raj pracoval na své konzoli a občas sledoval wallscreen. Laserová Popálenina byl u okna, díval se na město.

Dva zločinci se vrátili z likvidace Quellina těla. Jeden něco zašeptal Rajovi, který přikývl. Další přitáhl židli, aby mě hlídal. Začal se probírat hromadou mých věcí. Našel Quellina pouta a okovy.

„Hej, Gazi, podívej se na to.“ Řekl zločinec. Laserová Popálenina/Gaz se otočil. „Proč nepoužíváme tyhle?“

„Nepřibližujte se k němu.“ Řekl Raj ostře.

„Jen se snažím pomoct.“ Hodil pouta stranou. Něco na wallscreenu upoutalo rajovu pozornost.

„ Ale ne, Ethane.“ Řekl Raj. Zvýšil hlasitost.

„-identifikována jako agentka Raina Quell. Advokacie nevydala oficiální prohlášení, ale naše zdroje uvádějí, že vyšetřovatelé možná našli potenciální vražednou zbraň a právě ji testují ve vší rychlosti.“

„To nevypadá dobře.“ Řekl Raj s předstíranými obavami. Díval jsem se před sebe, nedopřeju mu to potěšení, že bych reagoval. Raj vstal a začal ukládat LR-620 do tašky. „No, rád bych pokračoval v tomhle vzrušujícím rozhovoru, ale bohužel máš zrovna zavraždit senátora.“ Raj zamířil ke dveřím. „Snažte se ho hned nezabít.“

„Co když se pokusí utéct?“ Odpověděl Gaz. Raj se na mě podíval a pokrčil rameny.

„Zabijte ho dvakrát.“ Raj odešel. Jeden z kriminálníků šel s ním. Druhý zůstal s Gazem. Bylo ticho až na občasný průlet vznášedla. Gaz se usmál, když se postavil přede mě. Vytáhl zbraň a držel ji u boku. Uplynulo deset sekund. Opřel jsem se a podíval se na něj.

„Zastřel mě nebo ne, Gazi.“ Nesnáším tyhle zastrašovací hry.

„Chtěl jsem ti jen něco ukázat.“ Gaz vyndal náboj z komory a držel ho před mýma očima. „Tohle ti prorazí lebku. Divný, že jo? Ne každý dostane šanci prohlédnout si věc, která je zabije.“

„Wow. To je hluboký. Už chápu, proč tě Raj najal.“

Gaz se usmál a posadil se na židli naproti mně.

Zůstali jsme takhle ještě půl hodiny. Gaz stále házel kulkou do vzduchu. Zločinec se natáhl na postel a listoval kanály, zatímco kolem mával mým Vanduulským ostřím.

Snažil jsem se přijít na Rajův plán. Hannigan se během hodiny ukáže na guvernérově plese. Potřeboval jsem se dostat pryč. Částečně proto, že Hannigan byl nevinný, ale především jsem chtěl, aby Raj selhal.

„Hej.“ Řekl zločinec. Bylo to další mimořádné zpravodajství o Quell. Identifikovali mě podle zbraně. Moje tvář a jméno byly nyní předávány Advokacii a policii po celém UEE. Oba se začali smát.

„Měl bys nám děkovat, že tě zabijeme. Protože je s tebou amen, kamaráde.“ Řekl Gaz mezi záchvaty smíchu. Nebyl úplně vedle. Pokud bych se z toho dostal, budu mít pořádné problémy. Po mimořádném zpravodajství se vrátili k přímému přenosu z guvernérova plesu. Hannigan se ještě neukázal.

„Můžeme to už mít za sebou,“ řekl jsem. “Poslouchat vás dva idioty se bavit je bolestivější než kulka do obličeje.“

K čertu s tím. Něco se musí stát. Buď to vyjde, nebo mě zastřelí, ale skončil jsem s čekáním. Posunul jsem se podél tyče, abych se postavil.

„Posaď se.“

„Ne. Moje nohy jsou unavené, a protože to nevypadá, že bych teď skapal, rád bych si je protáhnul.“

„To je opravdu to, co chceš?“ Gaz se postavil, jeho výraz byl teď vážný. Štval jsem ho. Dobře.

„Víc než cokoli jiného.“ Řekl jsem a díval se mu přímo do očí. „I když je mi líto, že jsem tě nerozkrájel na přistávací ploše.“

Gaz vložil mou kulku do své zbraně. Zločinec znervózněl.

„Možná bychom se měli držet zkrátka, víš?“ Řekl zločinec nervózně, jak vstal z postele. „Raj řekl-“

„K čertu s ním. On tady není.“ Řekl Gaz a odjistil zbraň.

„Raj řekl počkat. Potřebuju peníze příliš na to, abych šel proti tomu.“ Řekl zločinec, „takže si ho můžeš zabít, pokud budeš chtít. Já s tím ale nechci mít nic společnýho.“

Zločinec vyšel ven. Moje vyhlídky byly teď mnohem radostnější. Stále jsem hleděl Gazovi do očí. Pokud zvedne svou zbraň, mám připravené dva tahy.

Gaz ji ale nezvedl. Přemýšlel. Sakra. Neustoupil, což bylo dobré, ale pomalé převody v jeho obrovské prázdné lebce se přesto otáčely. Zajistil zbraň. Dvakrát sakra.

„Víš co. Myslím, že kulka je pro tebe příliš dobrá.“

„Opravdu? A co ten čas, který jsme strávili budováním vztahu?“ Vystřelil jsem zpátky. Moc se mu to nelíbilo.

Vytáhl nůž a vrhl se na mě. Neměl jsem moc s čím pracovat, ale těsně předtím, než mě bodl, jsem se posunul. Zpočátku vše, co jsem cítil, byl dopad čepele. Pak se bolest začala drát na povrch přes počáteční šok. Můj pohyb na poslední chvíli zabránil čepeli v smrtelném bodnutí, ale i tak to bude opravdu brzy velmi bolestivé. Přesto teď byl blízko, takže body pro mě.

„Nemysli si, že to je všechno. Právě jsme začali.“ Zasyčel skrz zaťaté zuby. Narazil jsem mu čelem do nosu. Cítil jsem lámání chrupavek. Vrávoral pozpátku, zmatený, snažil se zastavit proud krve, co se mu řinul po tváři. Vyskočil jsem, zamkl jsem nohy kolem jeho krku, a otočil ho na zem. Instinktivně upustil nůž, jak jeho ruce šly vypáčit sevření nohou.

Bolest v mé hrudi teď úplně vybouchla. Moje ruce byly cítit, jako by se měly každou chvíli vykloubit, ale já jsem nepřestával. Nemohl jsem. Stiskl jsem pevněji. Gaz lapal po dechu. Začal mlátit do mých nohou a doufal, že bolest by ho mohla osvobodit. Údery postupně slábly. Pak se zastavily. Držel jsem další minutu, jen pro jistotu. Gaz byl dole, snad mrtvý, ale určitě mimo.

Kopl jsem nůž po koberci k mým rukám a začal řezat stahovací pásku. Ozvalo se zaklepání na dveře.

„Už jsi skončil?“ Řekl zločinec. Stahovací páska povolila. Dveře se otevřely. Vrhl jsem se na Gaze a vytrhl pistoli z jeho pouzdra. Zločinec měl sotva čas pochytit, co se děje, než jsem mu udělal tři díry v hrudníku. Vypotácel se zpět do haly a sesul se podél zdi.

Sklonil jsem zbraň a zkontroloval svou ránu. Bylo tam dost ručníků pro dočasné zafačování, ale potřeboval jsem navštívit MedStation, než vykrvácím.

Shromáždil jsem své věci a přivlastnil si Gazovu pistoli, jeho MobiGlas a zločincovo MaxOx P4, než jsem se vydal ven. V půli chodby jsem si uvědomil, že jsem na něco zapomněl.

Vrátil jsem se a střelil Gaze dvakrát do hlavy.

* * * * *

Vyrazil jsem do ulic. Přestalo pršet a město vypadalo na chvíli čistě. Během deseti minut jsem se proháněl skrz dopravu směrem ke guvernérovu plesu v jiném ukradeném vznášedle. Poslouchal jsem zprávy, Hannigan se stále neukázal. To bylo dobré, ale nic jsem neměl. Raj mohl být schovaný v libovolné z bezpočtu budov. Potřeboval jsem ho dostat ven, donutit ho změnit plán. Tak jsem zavolal na policii.

„Záchranné služby.“

„Někdo se chystá zavraždit senátora Hannigana.“ Řekl jsem. Chvíli bylo ticho.

„Promiňte?“ Řekl dispečer.

„Guvernérův ples. Je tam sniper.“

„Přepojuji.“ Dispečer zavěsil. Protáhl jsem se kolem autobusu a sešlápl pedál až na podlahu. Nakonec se ozval nový hlas.

„Kdo je to?“

„Mám informace, že někdo bude usilovat o senátorův život. Nenechte ho jít na guvernérův ples.“

„Kdo je to?“

„Na tom nezáleží.“

„Dobrá.“ Hlas se zarazil. „Děkujeme vám za váš zájem. Podíváme se na to.“

„Říkám vám, pokud ho necháte napochodovat před ta světla, jeho hlava se změní na mlhu vteřinu potom.“

„A odkud máte tuhle informaci?“ Poznal jsem to podle jeho hlasu, že mi nevěří. Zdržoval, aby mě vysledoval. Zavěsil jsem.

Čas na nový plán.

Připojil jsem se na dálnici, která vedla podél řeky. Zkontroloval jsem zranění. Ztratil jsem hodně krve, a nebude trvat dlouho, než z toho bude vážný problém.

Guvernérův ples byl několik tisíc metrů od pobřeží. Plovoucí platforma se pomalu pohybovala souběžně s dálnicí. Z mého průzkumu jsem věděl, že bezpečnostní protokoly zahrnovaly štít proti projektilům, kterým většina zbraní nebyla schopna proniknout. LR-620 by sotva zpomalil. To byl jeden z důvodů, proč jsem si ji vybral.

Ve zprávách oznámily, že Hannigan přišel a chystal se vyjít pronést svůj projev. Vyjel jsem se svým vznášedlem z dálnice a zamířil rovnou k platformě. Nabil jsem karabinu P4 a stáhl okénko.

Mezitím na Spektru Hannigan dorazil a vykročil za bouřlivého potlesku. Opřel jsem P4 z okénka a stiskl spoušť. Baterie se otočila a pokropila guvernérův ples laserovými střelami. Projektilový štít vzplanul a absorboval střely, ale upoutal jsem jejich pozornost. Štědří sponzoři křičeli a rozutekli se. Detaily zabezpečení přikazovaly, že Hannigan musí rychle do bezpečí. Zpravodajský komentátor horečně hlásil, že ples je pod útokem.

Vrhl jsem vznášedlo zpátky k městu dříve, než se policajti mohli mobilizovat. Přál jsem si, aby to bylo tak jednoduché, ale Raj se nehodlal vzdát Hannigana. Jsem si jistý, že měl připravené záložní plány, ale teď je bude muset provést, což znamenalo, že se bude muset přesunout.

Zapojil jsem vznášedlo zpět do hustého provozu v síti ulic. Začal jsem dělat kolečka kolem pěti nebo šesti budov dostatečně vysokých na to, aby Raj získat dobrý úhel pohledu na zabití Hannigana. Najednou Gazovo MobileGlas začalo bzučet. Přijal jsem hovor, ale nic jsem neříkal.

„Gazi, máme problém. Radši ho ještě nezabíjej.“ Byl to Raj.

Zněl zadýchaně. Napínal jsem uši, abych zaslechl mezi zvuky na pozadí něco jedinečného. Slyšel jsem pronikavý nářek TrashDumperova klaksonu.

Pak jsem ho slyšel z okna. Rozhlédl jsem se kolem. Spatřil jsem Raje, jak háže tašku do připraveného vznášedla.

„Gazi!“ Zařval Raj a pak se zarazil. „Ethane?“

Zavěsil jsem a otočil se, abych je sledoval. Zločinec opustil hlavní tah a řítil se uličkami. Bez civilních přihlížejících kolem jsem sešlápl plyn a zařadil se vedle nich. Raj se otočil hned, jak jsem vysunul P4 z okénka a stiskl spoušť. Rychlé laserové výstřely zasáhly bok jejich vznášedla. Gangster snížit úhel a zamířil k zemi. Následoval jsem je.

Hnal jsem se za nimi a vyhýbal se chodníkům a požárním schodištím. Zločinec byl dobrý, měl vše pod kontrolou. Najednou zadní okno Rajova vznášedla explodovalo. Náboj z LR-620 prorazil přes mé čelní sklo a zdecimoval sedadlo spolujezdce. Připravil se na další střelu.

Uhnul jsem a klesnul jsem se vznášedlem v momentě, kdy vystřelil. Opřel jsem P4 o palubní desku a zamířil nahoru. Kropil jsem je laserem. Otvory perforovaly podvozek jejich vznášedla odpředu dozadu. Kapaliny začaly unikat. Ozvala se rána a kouř se valil ven. Nouzové stabilizátory začaly pracovat. Pokračoval jsem ve střelbě.

Zločinec se pokusil otočit, ale musel jsem trefit hydrauliku, protože to byl pomalý obrat. Příliš pomalý. Vznášedlo narazilo do rohu megakomplexu. Svalilo se podél budovy a narazilo do ulice pod ní.

Otočil jsem se a přistál se vznášedlem. Někdo přišel, aby se pokusil pomoci. Viděl mě přicházet s mou pistolí vytaženou a rozhodl se zůstat mimo.

Dveře spolujezdce se otevřely a Raj vypadl ven. Krev tekla z desítek řezných ran. Začal se plazit pryč. Jeho noha byla zlomená těsně pod kolenem a zanechávala stopu viskózní krve po celém chodníku. Popadl jsem ho za jeho zmrzačenou nohu a překulil ho.

Zkontroloval jsem řidiče. Byl omotaný kolem konzole, směsice krve a kostí. Zaměřil jsem se na Raje, který bojoval s dechem.

„Myslím, že jsi mě dostal, Ethane.“ Vykašlal Raj.

„Říkal jsi, že to není jen o zabití Hannigana.“ Řekl jsem. „Vysvětluj.“

Raj vykašlal trochu krve.

„Hannigan je nikdo. Jen splňoval popis, který hledal.“

„Kdo?“

„Caro.“ Prozradil Raj. „Je příliš populární. Všichni začínají znát jeho jméno, a tak se rozhodl, že je čas změnit značku.“

„Takže Caro chce začít znovu.“ Řekl jsem, když jsem si to poskládal dohromady. „Takže najde cíl, který to vezme za něj. Nastrčí důkazy, které podpoří tuhle lež, aby uspokojil jakékoli vyšetřování.“

„Pak je zavražděn zločincem s reputací za zabíjení otrokářů.“ Zazubil se Raj krvavým úsměvem, téměř škodolibě.

„Skutečný Caro se objeví s novým jménem, vytvoří novou organizaci a nikdo z toho není moudrý.“

„Konečně ohromený?“

„Možná.“ I s mojí krevní ztrátou jsem nelhal. Bylo to docela geniální.

„Pomůžeš mi teď? Dám ti Cara.“ Nabídl mi. Přikývl jsem, zasunul pistoli a chytil ho pod krkem. Začal být zase nervózní. „Ethane, slyšíš mě? Můžu ti dát Cara.“

„Já vím.“

„Ethane, co to děláš?“

„Ty jsi ten, kdo chtěl, abych byl vrah.“

„Ethane, prosím-“

Praštil jsem ho. I přes mé zranění se mi síla k tomuhle vrátila. Znovu a znovu jsem ho udeřil. Myslel jsem, že jsem ho slyšel říkat, že by mě mohl očistit z vraždy Quell, ale já ho neposlouchal. Nemohl jsem se zastavit. Můj vztek mě chtěl pohltit a já ho nechal.

Nakonec jsem se zastavil. Raj byl víc želé než tělo. Dav se začal tvořit. Dívali se ohromeně.

Postavil jsem se na nohy a vykročil. Dav se mi klidil z cesty.

* * * * *

O dva týdny později jsem byl zpátky ve vesmíru. Málem jsem umřel na cestě k doktorovi. Když jsem byl mobilní, uvědomil jsem si, že mám problém s dopravou. Advokacie nepochybně sledovala mou loď, takže jsem potřeboval nová křídla. Nakonec jsem si vzal Rajova.

Pořád jsem si v hlavě přehrával jeho poslední výkřiky slov. Možná, že kdybych ho ušetřil, Raj by mě opravdu očistil za vraždu Quell. Pochybuji o tom. Byly to pravděpodobně další lži.

Takže Kid Crimson je vrah, popravčí agenta Advokacie. Tomu teď nemůžu uniknout. Věc, kterou jsem neudělal, mě bude navždy pronásledovat.

Hádám, že to je jen, jak vesmír funguje.

KONEC

Magická hodina. Obloha zfialověla, jak slunce ustupovalo před nocí. Světla začala blikat uvnitř masivních mrakodrapů v New Yorku. Světla střešního bytu byla vypnutá. Prolétající vznášedla se odrážela na vyleštěné dřevěné podlaze. Pár wallscreenů zářil přes stůl z mramoru. Zpráva dne; střelec zahájil palbu na plese Dne Občanů na Teře. Naštěstí nedošlo k žádným zraněním. Senátor Hannigan vydal následující prohlášení…

Tenhle wallscreen se vypnul. Ten druhý přistoupil k databázi Advokacie. Na obrazovce se objevil soubor o Ethanovi Salassim, také známém jako Kid Crimson.

Zdálo se, že tohohle Raj podcenil.

„Caro“ by neudělal stejnou chybu.

Přeloženo z: Tales of Kid Crimson: Issue #10


Předchozí Série Další
Příběhy Kida Crimsona: Díl #9 Příběhy Kida Crimsona
  1. Autor: Spejs | Přidáno: 29.1.2014, 07:40

    Dakujem za skvele preklady. Pribeh Kida Crimsona sa mi pacil omnoho viac ako ten Masonov. Dufam ze budu nejake pokracovania, najlepsie cela kniha. 🙂

    • Autor: Net | Přidáno: 29.1.2014, 16:56

      Nějaký román je v obchodě na RSI, tak uvidíme, co to bude 🙂

      • Autor: Spejs | Přidáno: 29.1.2014, 18:09

        Tak to bude parada. Velmi mi chybalo ze dej bol casto opisany len velmi velmi strucne. 🙂 (btw znova ma to loglo ako Spejs1 pri tom prvom komente. :D)

Napsat komentář

Jak mít vlastní obrázek u komentářů

Zaregistrujte se na stránkách Gravatar.com, připojte si k účtu e-mail, který používáte na star-citizen.cz a nastavte si libovolný obrázek.

Snažte se v komentářích držet tématu, na rozsáhlejší diskuse je vhodnější naše fórum