S přechodem na nový web jsem se pustil do úprav starších článků, aby lépe vypadaly. Díky dodatečné korektuře Příběhů Kida Crimsona od Warlalda jsem se rozhodl začít s nimi a rovnou kompletní sérii publikovat i v pdf pro lepší čitelnost.

Rajovi zločinci zvedli Quellino tělo jako nepraktický kus masa. Myslím, že to je vše, čím teď bylo, věc. Další krvavá skvrna na tomto levném koberci, něco, na co se budou další obyvatelé místnosti dívat a o čem budou žertovat.

Několik bloků od policejní stanice Quell trpělivě čekala, zatímco já jsem se vloupával do vznášedla. Našel jsem starší model, abych nepotřeboval žádné crackery, jen staromódní nástroje.

Žluté blesky pulzovaly hluboko v hustých bouřkových mračnech. Déšť proměnil červenou hlínu na kluzké bláto. Čekali jsme skryti v temných hlubinách masivního kaňonu. Jedli jsme brouky. Chlad se nám zažral až do morku kostí.

Senátor Hannigan byl Caro. V okamžiku, kdy jsem si to spojení uvědomil, začalo vše dávat perfektní smysl: plavidla senátu nejsou předmětem celních kontrol, jeho pozice mu umožnila sledovat a kompromitovat vyšetřování Advokacie, ten bastard byl dokonce členem podvýboru pro rozvoj a expanzi, která mu dal plný přístup ke všem těm nedotčeným světům, kde se to jen hemží nedotčeným majetkem.

Zíral jsem na toho kluka, který obchodoval pod mým jménem přes hledí dvou pistolí. Falešné já se zachvělo a vzlykalo, ale jinak se ani nepohnulo. Když jsem ho prošacoval, našel jsem levnou pistoli, která by pravděpodobně explodovala dřív, než by pořádně vystřelila a v botě měl schovaný teleskopický obušek. Hodil jsem je do řeky.